|
|
Dung beetles of Central Europe: Diversity and conservation
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato disertační práce se skládá ze tří ochranářsky orientovaných studií, které se zabývají zejména faktory určujícími diverzitu koprofágních brouků ve střední Evropě. První studie hodnotila vliv rutinního odčervování hospodářských zvířat ivermektinem na druhovou diverzitu a funkční výkonnost společenstva koprofágních brouků. Druhá studie zkoumala vliv alternativních lesních managementů pařazení a odstranění svrchní vrstvy půdy na druhovou a funkční diverzitu lesních koprofágních brouků a drabčíků. Poslední studie se zabývala environmentálními a managementovými faktory, které určují -diverzitu koprofágních brouků, s cílem identifikovat prioritní oblasti druhové ochrany středoevropských Koprofágů.
|
|
|
Redukce křídel u švábů (Blattaria)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá redukcí křídel u švábů a jejími příčinami. Řád Blattaria je třetím řádem hmyzu s nejvyšším výskytem brachypterních či apterních druhů, a přesto na toto téma bylo doposud zpracováno jen minimum publikací. V jednotlivých kapitolách proto postupně rozebírám jak typy redukce křídel, tak pro hmyz obecně uznávané teorie, vysvětlující jejich důvody, s posouzením jejich relevantnosti v případě řádu Blattaria. A to jak teorie ekologické, týkající se interakce hmyzu s jeho habitatem, tak fyziologické, popisující life history trade-offs a constrains s křídly spojená. Ke každé teorii jsou uvedeny příklady druhů, jichž se pravděpodobně týká. V práci jsou také popsány příklady druhů, jež si zachovávají makropterní stav křídel, ač již nejsou schopny letu, a teorie, které zachování křídel vysvětlují. Součástí práce je též převzatý fylogenetický strom s vyznačeným stavem křídel, jenž nastiňuje evoluční trendy jednotlivých skupin řádu. Klíčová slova: Blattaria, redukce, makropterie, brachypterie, apterie, habitat, life history trade-offs
|
|
|
Larvální morfologie, fylogeografie a automatická identifikace vybraných zlatohlávkovitých brouků (Scarabaeidae: Cetoniinae)
Vondráček, Dominik ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent) ; Kundrata, Robin (oponent)
V současné době je popsáno přes 4300 druhů zlatohlávkovitých brouků (Scarabaeidae: Cetoniinae) ve více jak 485 rodech, přičemž počet rodů, druhů a poddruhů přibývá každým rokem o desítky nových taxonů. Především v minulosti se však objevovaly i poměrně vágní a strohé popisy operující jen se zbarvením brouků, případně s extrémně jemnými rozdíly na samčích genitáliích bez podpory dalších dat a analýz. V disertační práci jsem se zaměřil na využití různých dat a metodických přístupů, které mohou pomoci pochopit evoluční procesy uvnitř této skupiny a její komplikovanou taxonomii i systematiku. Ta je i na vyšších taxonomických úrovních dosud značně neustálená. Ve dvou pracích jsme studovali morfologii nedospělých stadií zlatohlávků a jejich bionomii. V případě tribu Taenioderini, jehož imaturní stadia nebyla do té doby známá, jsme u osmi druhů objevili překvapivě výraznou morfologickou variabilitu, která je u larev zlatohlávků neobvyklá. Ve druhé práci jsme se věnovali rodu Oxythyrea. Popsali jsme larvy devíti z deseti aktuálně známých druhů a konfrontovali získané údaje s již existujícími popisy larev zlatohlávků subtribu Leucocelina, kam studovaný rod patří. Následovaly dvě fylogeografické studie, ve kterých jsme využili molekulární data k porovnání s morfologií dospělců. První práce se týkala tvarově...
|
|
|
Redukce křídel u švábů (Blattaria)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá redukcí křídel u švábů a jejími příčinami. Řád Blattaria je třetím řádem hmyzu s nejvyšším výskytem brachypterních či apterních druhů, a přesto na toto téma bylo doposud zpracováno jen minimum publikací. V jednotlivých kapitolách proto postupně rozebírám jak typy redukce křídel, tak pro hmyz obecně uznávané teorie, vysvětlující jejich důvody, s posouzením jejich relevantnosti v případě řádu Blattaria. A to jak teorie ekologické, týkající se interakce hmyzu s jeho habitatem, tak fyziologické, popisující life history trade-offs a constrains s křídly spojená. Ke každé teorii jsou uvedeny příklady druhů, jichž se pravděpodobně týká. V práci jsou také popsány příklady druhů, jež si zachovávají makropterní stav křídel, ač již nejsou schopny letu, a teorie, které zachování křídel vysvětlují. Součástí práce je též převzatý fylogenetický strom s vyznačeným stavem křídel, jenž nastiňuje evoluční trendy jednotlivých skupin řádu. Klíčová slova: Blattaria, redukce, makropterie, brachypterie, apterie, habitat, life history trade-offs
|
|
| |
|
|
Měření diverzity koprofágních brouků a jejich půdní aktivity na pastvině
ANDĚL, Tomáš
Měření diverzity koprofágních brouků (čeledi Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae) a jejich půdní aktivity probíhalo na pastvině skotu v jižních Čechách na dvou stanovištích (stanoviště A: 49°29'31.720"N, 14°23'44.310"E; stanoviště B: 49°29'23.257"N, 14°23'35.964"E; 575 m n.m.). Pro odchyt brouků byly použity pasti s návnadou čerstvého kravského výkalu (1,5 l na každou past). Při měření diverzity koprofágních brouků bylo v období od května do záři 2013 odchyceno 29 druhů v počtu 1189 jedinců. Nejpočetněji zastoupeni byli druhy rodu Aphodius, kteří tvořili 79 % celkového počtu odchycených jedinců. Z pohledu biomasy byl významným druhem Geotrupes spiniger, který se na celkové biomase všech odchycených brouků 24 %. Tento druh přispívá pravděpodobně nejvíce k rozkladu výkalů na pastvině. Nejméně byla zastoupena čeleď Hydrophilidae. Brouci této čeledi tvořili 19 % z celkového počtu. Měření půdní aktivity probíhalo po dobu 3 týdnů, následně po jednotýdenním měření diverzity. U nejvíce početných druhů (A. fimetarius, A. rufus a A. fossor) se prokázala lineární závislost půdní aktivity těchto brouků na abundanci v pastech při předchozím období měření diverzity. Ačkoliv A. sticticus byl při měření abundance jedním z nejčetnějších druhů (tvořil 10 % všech chycených brouků), při měření půdní aktivity v pastech zaznamenán nebyl. Z velkých tunelářů byl v pastech zastoupen druh G. spiniger, u kterého se lineární závislost prokázat nepodařilo.
|
|
|
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiversitu bezobratlých {--} koprofágové
SVOBODA, Lukáš
Práce se zabývá studiem vlivu různé intenzity pastevního zatížení na biodiversitu společenstev koprofágních brouků na třech pastvinách na Šumavě v jižních a západních Čechách. Na těchto lokalitách probíhala pastva s rozdílnými stavy zvířat: 78 kusů dobytka na první pastvině, 106 kusů na druhé a 162 kusů na třetí pastvině. K odchytu brouků byly použity padací pasti s návnadou čerstvého kravského exkrementu o objemu 1,5 l. Na každé pastvině nebo v její těsné blízkosti byly umístěny 3 pasti pro každou lokalitu. Doba exposice byla vždy 7 dní v měsíci, od dubna do října 2008. Celkem bylo takto odchyceno 8725 exemplářů o 33 druzích, náležících do čeledí: Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae. Na základě získaného materiálu byla u společenstev koprofágních brouků pro jednotlivé lokality sledována početnost druhů a exemplářů, druhová diversita, sezónní dynamika a distribuce biomasy. Bylo zjištěno, že vyšší zatížení pastvin pasenými zvířaty může mít positivní vliv na výskyt jedinců některých skupin koprofágních brouků. Další významnější důsledky různého zatížení pastvin pasenými zvířaty na tato společenstva se již nepodařilo zdokumentovat.
|
host ::
RSS.